The End...?

Anotace: Každý někoho ztratíme. Ať je to láska, přátelství... Ale, co když nevíme, jak to dopadnout má? Proč dávám sbohem předem?

Moje srdce, to malé stvoření,
Má toho na jazyku tolik,
Že samo není schopno,
Všechno to vyslovit.
Říct děkuji za to všechno,
Protože vím, co ty mi řekneš, až se uvidíme.
Říct bylo mi s Tebou fajn,
Ale pohádka došla svému konci…
Marně čekat v jiný rozhovor,
Když všechny scénáře před sebou vidím.
Pošeptat poslední sbohem a uzavřít,
Uzavřít svoje srdce před bolestí.
Přemýšlím,
Jestli nějakou tu slzu ti věnovat,
Spálit všechny vzpomínky,
Zničit všechno za sebou.
Zamést ty stopy,
Které poukazují na nás dva.
Nikdy jsem nikomu neřekla ty dvě slova,
Co vyjadřují nejvřelejší cit.
Šetřím si je, to ty víš.
Na toho, kdo mě vytáhne mě ze dna.
Dokáže tolerovat rozhodnutí druhých
A bude vědět, že mě má opravdu rád.
Ne, mě nechat na pokoji,
Když mi není zrovna fajn.
Podržet mě a říct, že je tu se mnou,
Nemluvit o tom,
Když nevím, co chci,
Tak naše cesty měly by se rozdělit.
Ale chyby nemáš jen ty,
Ale i já.
Ještě jednou za to všechno,
Tobě, chci poděkovat a říct,
Že pro mě dost znamenáš.
Vždycky budeš kapitola mého života.
Mám Tě ráda,
Měls mě Ty někdy rád?