U pramene křičím
U pramene křičím
Anotace: u pramene křičím jednu větu, do oken světu,na hemoglobin vážu tisíce vzkazů,na čele pláču, cítím strach-zkázu..
U pramene sedím a žízní hynu,
potem slit,zuby drkotám,
z tebe se má drahá nenapiju,
pojdu tu zcela sám.
Nahý jak červ si připadám,
nikým nespatřen, přesto každým znám,
hledám tajnou skrýš v prostřed světa,
kde tak krásně zní věta:
miluji tě!
Až konce světa došel,
viděl jsem plné dělohy sněhu,
plaval jsem ohněm,zvracel něhu
teď z křídel racka křičím
jednu větu jen-
křičel bolestí..
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
jsem tu já a žirafa doprdele! Hej..František František je ale dobrej..ale František taky nebyl originální..ty první dva verše jsou odkaz na Tantalova muka..u pramene jsem a žízní hynu horký jak oheň zuby drkotám..:)Z toho pravděpodobně vycházel, když tohle psal..nevěděl coby.. na zámečku v Blois, samý kurvy víno a zkurvenej orleanskej vevoda..napsal bych neco podobnyho kdybych mel strkat pero do zensky kterou predemnou vojel ten orleanskej pidižvík..
01.06.2011 20:52:00 | Lamorte
Já si myslím že všechno už tu bylo...těžko vymyslime něco originálnîho,jsme lidi a po staletí máme stejné pocity tedy i tvorbu...ale třeba se pletu a objeví se ještě převratný umělec
25.05.2011 16:34:00 | la loba
Vykrádá villona..zkus dostat na jeho verše jiné verše aby ale myšlenka byla více méně stejná..uvidíš,že to nedáš! a co na tom,netajím že se mi Villon líbí,ale vykrádat jsem ho nevykradl
25.05.2011 16:17:00 | Désolé
