Žhnoucí plamen

Anotace: Báseň, jež postupně ukazuje rozvíjející se city a náklonnost dívky k chlapci.

V zajetí vloček bělostných,
Něha se kdesi skrývá.
Planoucí plamen žhnoucí,
Kýžené teplo skýtá.

Zlatavý záblesk ve vlasech,
Laskavý modrý pohled.
Štíhlé tělo svalnaté
Na všechny bere ohled.

Polibek horký na čelo,
V době velkých mrazů.
Líčka mi prstem pohladil,
Má přeci jen pár kazů.

Tělo samá modřina,
Pesimismus nezvratný,
Přesto jej však obdivuji,
Neb je pro mne úžasný.

Uvězněna v království
Hlasu jeho vábného
Utéct není možné
Zemřela bych pro něho.

Nehybné je tělo,
V poprašku sněhu ležící,
Oči lehce přivřené,
Výraz tváře měnící.

Dokonalý anděli,
Tesán přímo z mramoru,
Zvedni ta svá křídla,
Pojď přeci k nám do domu.

Zabalena v dece,
Zuby lehce drkotá,
Dívka mladá
Bláhová.

Srdce její roztálo,
Všechny sněhy zmizely.
Slastně oči přivřela,
Jejich rty se spojily.

Křehká mladá dívčina,
Plavovlasý anděl.
Plamen zimu uhasil
Jejich jaro našel.

Plátek růžový k zemi padl,
Jejich těla ověnčil.
Překrásný cit v srdcích jejich,
Lásku jejich zpečetil.