HAD

Ta slova právě padla
Já umřela
Má ruka leží zvadlá
Na stole
Druhá podél těla
Je dole
Tak jako já

Těžký úkol na mne čeká
Vstát a jít
Odejít od stolu od člověka
Se kterým jsem chtěla žít

Proč plánuje slibuje
Raduje se-jako by věřil..
Proč najednou je všechno jinak
Vyřčeno jen tak- nad večeří

Koukám na talíř
Na plátek mrtvého masa
Je jako já-zdá se
Přes slzy obraz rozmazal se

Bojím se zvednout uplakané oči
nechci ať vidí
jak slova vyřčená
se mnou krutě točí...

Najednou mé tělo vstává
neznámá síla ho zvedá
Odcházím ke dveřím
S tělem jde i zmatená hlava

On nevstává-asi je rád
Tedˇuž má jen hlad

Třesu se je mi zima
Příšerný šok
v těle chlad
V hlavě jedna věta
Promiň měl jsem tě rád..

Nohy jdou
mozek je neřídí
plíce dýchaji
oči nevidí
srdce bije

Ani to nevnímám
Tělo automaticky žije
Všechno na nouzový program
Bože jak já si zoufám....

Měla jsem lásku už ji nemám
Jdu a nevím kam
Nevim kam dojdu
Co tam udělám...

Snad andělé strážní pomohou
Nenechají mne spáchat
blbost zoufale ubohou...

Mít tak zmizík
vyčistit hlavu
smazat vzpomínky

Stát znova na
téhle lásce prahu
Asi to tak mělo být
Ty můj vrahu...

Pojednou v mé prázdné hlavě
oživne vzpomínka- na numerologa
Kouká do výpočtů a povídá:

Jděte od něj dokud je čas
Vleze vám pod kůži
Potom vám ublíží
Vplíží se vám do života jako had
Až vás celou uchvátí
Přestane vás mít rád

Už nemohu dál-usedám
Na nádherně něžné
milování s hadem vzpomínám

Chci usnout
Mé němé rty prosí..
Nechci se probudit
BOŽE PROČ ?
Proč láska bolest nosí