*
naruby obrátila
ostych
výmluvy
a z celé duše volala
chybíš mi
a on naslouchal
ztracen kdesi v horách
odpovědi nalézal
že pouta
co čtyřem stranám nasadí
sejmout už nepůjdou
že srdce
jako vlčí mák
může kvést i krvácet
že omamná je noc
a bolestná její moc
že most
staví v úžasu
přes podivnou prázdnotu
*
zatoč klikou flašinetu
já obejdu dav s čepicí
prázdnoty pak silnicí
ostychu rub nechme světu
poutem svažme čtyřku stran
most zpětných cest je zasypán
signál dám ti na trumpetu
lavinu noc že svrhla s hor
pěvec pták když s bílou lvicí
směle vlčí makovici
dvojhlasný zapěli sbor
že Hloupost buší do tympán
za úžasných však dětských rán
již sílu nemá vésti spor
:o)
J.
01.06.2011 17:31:00 | j.c.