Naposledy...

Anotace: Líbat tvé rty, je jako chodit po žhavých uhlících, a pro mětudíž momentálně nemožné....

Polib mne,
zkus mně vnímat...
Dotkni se,
mého srdce...

Lehce,
jako bych byla z cukru....
Šeptej,
mi ty krásný lži....

Ach, lásko,
prosím, aspoň naposled....
Jako tenkrát,
když jsme si na nic nehráli....

Smáli se,
světu....
I Lidem,
co nadávají na lásku....

I těm,
který ji berou...
Až příliš,
vážně....

Jenže,
ten cit....
V nás,
někdo ztlumil...

A není nám pomoci,
stojíme vedle sebe....
A přesto jsme si,
tak strašně vzdálení....

Oheň se uhasil,
jen ješitnost v nás...
Doutná,
dál....