Odvaha

Anotace: "Asi Tě bolím, jako otevřená rána."

Zbylo tak slov strašně málo,
proto ticho mezi námi nastalo.
Odvahu to chce, protože bolí,
jako když ránu sypeš solí.

Věčnost, naděje a slast hříchu,
ztrácí se ve zvuku mého smíchu.
Start, let a tuhé společné přistání,
žene nás v před touha po poznání.

Šeptáš cosi, že obdivuješ krásu,
již nepodepsal ani běh času.
Oba dva hledáme tu odvahu,
vyslovit naší společnou přísahu.

Jen stopy v písku zůstaly po ní,
neslyšeli jsme, že na nás zvoní.
Poznali jsme jak chutná naděje,
jak u srdce něžně oba zahřeje.

Vzpomínáš, co říkal jsi každého rána?
"Asi Tě bolím, jako otevřená rána."
Jsou slova nová, krutá i zoufalá,
však mně chybí vyslovit je odvaha.