*
Vrátný mi nechal klíče
ještě jednou otočím a můžu
 
vím, že přijde úzkost
                         mastný dotek
                         na omítce
 
                         bolest spuštěná
                         do kognitivních vod
 
Trámy si dobře pamatují,
                            nebojíš se?
 
tady měnila se v racka
tady stál kýbl s peřím
odtud foukal vítr
a víc už nic
 
 
a Pavel tolik plakal
že tomu domu něco chybí
něco jako perspektiva
že za patnáct let ty dveře
odemkneme spolu
 
dveře od domu
č.36
 
*
myslím, že některý dveře by měly zůstat zamčený... třináctý pokoje a tak, znáš to... :)
20.06.2011 19:34:00 | prostějanek
Tvé dílko mne dostalo... do jisté malé minulosti vrátilo... ST!***
19.06.2011 14:11:00 | NikitaNikaT.
tolik se mi to líbí, i přes všechnu tu bolest, nostalgii a ztráty. Není to snad zvrácené?
19.06.2011 13:23:00 | její alter ego