Kdybys mě drtil mezi oblázky
a jako mouku sypal po mlýně
kdybys mi kladl zvrhlé otázky
a rukama mě hladil po klíně
neřekla bych ne
Snad kdybych neřekla ano
utop mě prosím ve víně
probudíš ve mně chuť
po milování
Jen bojuj se mnou
jen bojuj proti mně
a prosím vyhrávej
Aj bez vína jsou city vždycky živé... jenom někdy méně, ondy více..
17.07.2011 10:51:00 | NikitaNikaT.
Je velká škoda, že člověk většinou nejedná spontánně a tak jak by si přál, ale tak "jak by měl"... Moc hezky vyjádřené!
14.07.2011 20:33:00 | Poučený fracek