Anotace: Zase jedna z bezesných nocí...
Slza se v očích rodí a k srdci padá,
v letu šeptá, že tě mám ráda.
Však už trpce pálí zrada,
srdce tiše strádá.
Už nebudu milovat,
ať nemusím se bát.
Teď už si jen s city budu hrát,
né věčnou lásku slibovat.
Vždyť ten co míň má rád,
ten má vlastně štěstí.
Je totiž jako rána pěstí,
když láska začne brát.
souhlasíms Azazenem...lehce se říká, že mi budeme ti kdo si budou zahrávat c cizími city, ale nakonec to stejně nejde...
11.07.2011 11:07:00 | whiolet
Vždyť ten co míň má rád,
ten má vlastně štěstí.
...pravda,ale...
moc pěkná básnička...
05.07.2011 23:15:00 | Maryje...
Tvá báseň je velice povedená, sice tomu dnes nevěříš, ale jednou zase slíbíš věčnou lásku. Ta chvíle zase přijde, to mi věř. S úctou
Azazen
05.07.2011 09:27:00 | Azazen
Láska by nemlěa být o bolesti, když vzniká z krásného... milování se někdy vytratí, city sice ochabnou, člověk snad hledá něco jiného... ale neznamená to, že nikdy láska nepřinde... znovu. Tvé štěstí je jistě na dosah ruky, ačkoliv to teď nevidíš.
26.06.2011 11:46:00 | NikitaNikaT.