krajina pustá bez kapky vody
jak mé srdce bez citu lásky
pamatuji si na tebe jenž jsmi dala křídla
avšak neřeklas mi jak je mám používat
já roztáhl je v naději že poletím do oblak
avšak tvá zrada stáhla mě do pekla
stáhlas mě do pekla, do jeho temnoty
kde již pro mě paprsky slunce nesvítí
tápám v temnotách
kde zakopávám
o duše těch jenž dopadli jak já.
Beznaděj z nich cítím
já však ji eště neztratil
tápám v temnotách po světlu
aby mé kroky vedli kupředu
kde milující osobu
jak doufám najdu
* * *
láska nemá být jen prokletí ale i dar