Mám ráda spoustu věcí,
ale to není nic proti tomu,
co opravdu miluji
svou hloubkou,
sílou třecí
volných pádů,
svými stíny
ve stoncích kopretiny,
miluji
pár pokladů
a tajů každé vteřiny…
Miluji
nečekaná poznání,
chmury,
co blízkost Tvá rozhání,
písně bez vět a slok,
pohledy beze slov,
miluji tok
v Amazonském lese,
když spolu nesem´
naši nekonečnost,
naši lásku
na provázku
v srdci klíčícím,
v andělích spícím,
miluji
básně, co mají duši
a myšlenky, jež tuší
o Tvém břehu
a ústí řek,
miluji ten Tvůj lék,
neskutečnou něhu,
pocit znovuzrození,
pevné přiblížení
nedalekých světů,
miluji vůni květů
kolem nás dvou,
miluji čas,
když s námi usíná,
řasy ve Tvých peřinách
a Tvé stopy
v mé posteli,
ve mně se tetelí
a srdce Ti otvírám,
vodopád se vzpírá
a tryská nahoru,
miluji objetí
obrovské duhy,
miluji letokruhy
a století,
co nás čeká
a potichu vtéká,
miluji,
když už za jeden a půl dne
mi do vlasů
pírko usedne
a do dlaně mi rozpustíš
střípek nebe,
miluji,
když v sobě můžu mít
takový kus Tebe
miluji,
když líbáš mě vášnivě
a já se chvěji,
miluji Tě
a strašlivě
miluji…
jak já Ti rozumím
všem slovům
vodopádu
když kapky roztříštím
zase a znovu
lásku si kradu...
08.07.2011 19:50:00 | šuměnka