STMÍVÁ SE...

obloha je rudá, jakoby slunce plakalo krvavé slzy,
já vím,že už velmi brzy pochopíš,
že měl jsi ke mě mnohem blíž,
než kdokoliv koho jsem poznala...
jen Tobě jsem se doznala,
že ztratila jsem klíč ke svému srdci,
snad najdeš ho a odemkneš ledové království,
ukryté v mé duši, možná mi přesto sluší...
pod závojem z černých pavučin,
stojí též můj stín a chce ven, utéct a žít...