.
molem zase
a řekou kámen
zapěnil si
nebyla tam
jako kdysi
pospíchá nám
pod nohama
jenom tma
a touhou
šustí řeka
za oblázkem
bývala jsi divá
vždyť odcházela
do neznáma
jako tehdy
tvá poezie
šustí řeka
a kámen
opíjí se
hned
pod
molem
.