Kdo jsi...

Do červeného vína,
přimíchám tvojí krev...
Máš to přeci,
takhle rád, miláčku...

U tebe totiž,
vždy platilo....
Ženy, víno, krev,
a nejlépe všechno v jednom...

Jsi vrahem,
mých citů...
A králem,
všech lží..

Pomalu jsi znásilňoval,
moje sny...
Pak duši,
a nakonec si vzal i srdce...

Po stopách krvavé bouře,
já nechovala se příliš moudře...
A pro všechen ten smích,
já topila se v slzách svých..

Zatímco ty sis hrál,
a cizí těla jako šít si bral...
Já umírala v kapkách rosy,
a pochopila kdo jsi....