Končím...už nemám sílu..
každou další čtvrthodinu hledat zprávu od Tebe..
Končím...už nemám víru,
že naše láska sahá až do nebe...
Končím...byls láska zakázaná hříšná..
nic,nač bych byla pyšná...
Končím,už mi nestačí být jen tou co roztahuje nohy..
a věř mi,že v tom není nikdo nový..
Není a asi už nikdy nebude,
nechci být tou co znovu své vlastní srdce podvede...
Končím a prosím osud a anděly,
ať do duše klid a mír mi nadělí...
Končím...špinavá z toho hříchu,
vracím se zpátky domů ...tiše,kradmo,potichu....
A doufám,že ten co se tak chladný zdál,
mým vlastně skvělým mužem zůstane dál..
Moc se mi líbí, o to víc, že podobná se mému žití... v něčem... ST za vroucnost a čistotu otevřenosti!
24.08.2011 14:28:00 | E.T.Jane
Ta básnička ke konci drobet ujíždí a je to škoda. Možná neříkat všechno tak přímo a mezi čárkami a další větou by měla být mezera. Bylo by to lepší. A jinak tipajz jakože líbí. :-)
24.08.2011 12:51:00 | CRASH