Anotace: Vlastně se občas v té skleničce reality topím. Však pravda je vždy u dna.
Padám z oblaků,
nebeské výše.
Dopadla jsem na dno,
vína číše.
Konec všem blahým chvílím,
abstinencí lásky, zrovna tu kvílím.
Spadla jsem na dno, reality číše,
kdo mne pozvedne zpět do nebeské výše?
13.04.2014 21:23:28 Robin Marnolli
vázanost mi přijde u této básně spíše na škodu. volný verš by myslím vyzněl lépe...nicméně mi to přijde fajn.
29.08.2011 19:00:00 slečna Eva
kéžby byla tak silná a dokázala to sama .. Spíš stále čeká na někoho, kdo jí pomůže se odlepit od dna... :-)