Anotace: Brrr...
Špinavá břečka v ulicích se válí,
tma padla na město jak černý sníh.
Co se stalo? Vždyť jsme se milovali…
Proč zůstal pláč a žádný smích?
Vzpomínky jak dýka do duše bodají,
po srdci zůstává jen prázdná díra,
polštář utápím v slzách potají
a s každou slzou kus mé duše zmírá.
Je děsivý pohled na černé nebe,
když srdce jak břečka leží v ulicích.
Jestli se stane, že ztratím tebe,
tak pro mě bude padat černý sníh.
Tohle je letitá báseň. Už dávno takhle nemiluju ani neřvu. Dávám sem i starší věci, protože jich mnoho nemám. Netoužím po ničem jiném než psát, ale není to pro mne snadné...
15.02.2006 22:09:00 | Miléne Marguerite
...no ta je pravdu brrr...
...proč se s ním miluješ - když potom takhle řveš ? ;-)
13.02.2006 23:01:00 | no