Anotace: Nejsi mi souzený
Února pomalu ubývá,
sněhy jen zvolna tají.
Kroky tvé dobře znám
tam, kde mé střevíčky
alejí jeřabin chodívají.
Tvůj obraz vrhá stín
na chvíle, co si hrají
s mou slzou pod víčky,
když sta našich vteřin
tak bezmocně utíkají..
Pendlovky dotikají
bolest, co zaznívá
slovíčky v jinotajích.
Pročpak pospíchám,
když tvoje jeřabiny
stejně mi nedozrají?
nádherná poetika a to všechno z "obyčejnejch slov" !
dneska pro mě jasná jednička. já věděl, proč tu stovku tak dloho žmoulal v ruce:)
12.02.2006 15:06:00 | kulishak