Anotace: okamžik paradoxu...
Jsi napjatá jak hladina
když kapku deště proklíná
vyprahlá vlna ženoucí se pouští
tvůj prst, na příliš jemné spoušti
dál sténej
když tělem látáš jednu z mých nezhojených jizev
s touhou
co nepřestává mrzet
23.09.2011 22:12:00 Kars
Rád opět čtu tvá slova, což značí, že vše je jak má být, znova...a houby stále nerostou
ST