Na pláži

Anotace: jeden z mnoha krásných dnů

Sbírka: Vyznání aneb Všeho moc škodí

Jsme na písečné pláži,
uzavřené mramorovou skálou,
ze tří stran pláž obráží,
dostaneš se sem jen vodou.

Žhavé Slunce vrhá
přes skálu spásný chládek,
nedočkavá vlna hrubě trhá
lodní vraky malých bárek.

Mořský dlouhý jazyk jde po bárce,
chamtivě se po nich natahuje,
rozebírá jejich lodní srdce,
do hluboké vody je zatahuje.

Na jednom vraku mořský racek
pozorovatelnu si zřídil,
obchází svůj vítězný plácek,
oblázky do moře jsem hodil.

Písek bereš do své dlaně,
pozorně hledáš mořské ulity,
malý krab leze na laně,
buduje si bezpečné úkryty.

Pískem zahrabáváš mé tělo,
do důlků, kde Tvé nohy stály,
rackovi se rázem zachtělo
proletět se nad bílé skály.

Do slané vody svou hlavu noříš,
díváš se po barevné rybičce,
po dobrodružsví jen hoříš,
vzpomínka letí k duhové kuličce.

Hraješ si s mořskou vlnou,
Vodní pannou se hned stáváš,
mé oči na Slunci vlhnou,
z hlubiny na mě lákavé máváš.

Na nose šimrají mě Tvé mokré vlasy,
naboso kolem skály tancujeme spolu,
mrkají na mě Tvé laškující řasy,
racek už do svého hnízda letí dolů.

Tančíme ve společném objetí,
moře vyhrává nám sladce k tomu,
jsme v zamilovaném zajetí,
půjdeme za ruku šťastně domů.