Anotace: Dnešní společnost lásce nepřeje, tak dopřejme dnešní společnosti trochu té lásky.
------------------------
Tížíme se naší vizí,
o životě bez zábran.
Sníme ten sen, až nám mizí,
zapsán v tónech od varhan.
Čert ví z jakého popudu,
vydal jsem se prosit o štěstí,
zaplnit láskou dům až po půdu,
a trávit rána s neřestí.
Teď cítím, že stojíš při mně,
že zas potkáme se před kinem.
Společně poneseme břímě,
a ruku v ruce zahynem.
*
Snad citům nepřející společnost neutlumí city v našich srdcích a my se svými láskami půjdeme celým svým životem...
26.09.2011 06:50:00 | Lorraine
Pěkné a upřímně napsané, citové a myslím, že mnoho z nás to cítí stejně, podobně... blízký, milovaný člověk.. je jenom jeden.
25.09.2011 22:34:00 | NikitaNikaT.
obraz pro mne..takhle to vidím taky...zestárnout vedle milovaného člověka
25.09.2011 22:20:00 | Mbonita