Fata morgána

kam odcházíš
nikdy již nepromluvíš… neusměješ se…
nikdy již nezřím tvou tvář…
jen řeka Styx mi tvůj odraz možná jednou vyjeví…
jen dlouhé řady stél…
tvá víčka rozevřená
a přitom věčně snová…
a došlo na má slova…
láska je fata morgána