V ranním objetí tvých mělkých výdechů
stávám se dobrovolně mrhačem času
chci být spisovatelem tvých hříchů
budoucností z tvého hlasu.
V poledním větru mezi tvými vlasy
stávám se vstřícnou částí prachu
chci být mozaikou zemské masy
příkrostí tvého lehkého dechu.
Ve večerní červeni tvých rtů
stávám se vděčně symbolem něhy
chci být září lampionu tvých snů
zmateností tvého podvědomí.
S láskou.
I bez ní.
no tohle je úplně skvělá poezie....originální výběr slov a čte se to lehce a jasně.
29.09.2011 23:30:00 | ECHO PARAZIT