.
Podzim zas voní mi nad krajem
mlha u vody se snově válí
na trávě spolu si na nic už nehrajem
v raním chladu je všechno tak malý!
Nakreslil podzim pro sebe duhu
pavoučí sítě váznou ti v tváři
srnčí hoduje z šťavnatých luhů
sluníčko s deštěm marně se sváří
Zavoní touha barevným lesem
osud si v rukou nejistě nesem
před tebou v pokoře v kleče se kaji
načrtnu obrysy skrývaných těl
co z léta jsem v představách potají měl
Spokojen s fakty pak suše dím: „Má ji“!
.
Hezky napsané.
Copak se stalo, že jsi rozšíříl přezdívku, pročpak jsi naštvaný?
25.10.2011 12:25:44 | Jarka
Krásně se verš k verši line
až v báseň nádherně sladěnou splyne.
Podzimem vlahým omámen spěl
dosáhnout toho co tak moc chtěl.
08.10.2011 18:12:00 | s.e.n
Má ji nejen v máji! To je dost, že si na to už konečně nehrajete! Předpokládám, že to přímo děláte! Listí nelistí!
Pěkný sonet se ti vydařil!
08.10.2011 18:03:00 | Špáďa
Má ji?, nó, jen aby byla pravá!, ono se dneska dá ledacos přeoperovat:-)
07.10.2011 20:14:00 | Jeněcovevzduchukrásného
s malíři bych měnit chtěla
všechno je čisté krásné dnes
v podzimní barvy přioděna
maluji prsty po tvých rtech
ST!
07.10.2011 18:42:00 | hašlerka
touhy se schovaly do bílé mlhy,
k teplému krbu, pod vůní svící,
splácíme letnímu svítání dluhy,
ukládám pocity do loutny spící ...
06.10.2011 13:51:00 | nejsembásník
Má ji, v lednu i v máji
na louce i v háji
a Tvůj sonet podzimní
má něhu teplých dní
06.10.2011 07:10:00 | labuť
Má ji, jak loni, předloni,
v podzim když zavoní,
luhy potoky i lesem,
kdekoli,
v mysli si ji nesem,
do snů
ST
05.10.2011 21:58:00 | Kars
hoduje srnčí kde válí se mlha
chlad brnkl bělobou o kopřiv val
zčernalým mrakům kalhoty trhá
ten vítr co déšť si spachtoval
vzpomínek obrysy zmizely z hrází
tak malý všecko, až bych se smál
odnesli teplo, ti co bývali nazí
smrskly se touhy, podzim je král
:o)
05.10.2011 20:59:00 | j.c.