Návštěvnost
Můj dík
Můj dík
Tvé oči jako pomněnky poutají mně každý den,
poutají tak silně, že stávají se mým snem.
Pro jejich světlo, jas či zář
podívá se do nich i sedmilhář.
Bývají smutné i veselé,
vždy magicky klidné a upřímné.
Děkuji tvým očím,
co drží mne nad vodou.
Děkuji té záři,
do které se mohu dívat.
Děkuji pohledům mně věnovaným,
dnům, kdy tvé oči u mne jsou
a nocím, kdy já o nich mohu snívat.
Děkuji tobě, že tu jsi a že tě znám.
Děkuji svému srdci, že tě v sobě má,
má lásko jediná.
poutají tak silně, že stávají se mým snem.
Pro jejich světlo, jas či zář
podívá se do nich i sedmilhář.
Bývají smutné i veselé,
vždy magicky klidné a upřímné.
Děkuji tvým očím,
co drží mne nad vodou.
Děkuji té záři,
do které se mohu dívat.
Děkuji pohledům mně věnovaným,
dnům, kdy tvé oči u mne jsou
a nocím, kdy já o nich mohu snívat.
Děkuji tobě, že tu jsi a že tě znám.
Děkuji svému srdci, že tě v sobě má,
má lásko jediná.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Díky za názor :)
10.10.2011 11:28:00 | Lucas92
oči jako pomněnky?? to čtu dneska nejmíň po sedmé a nepřijde mi to už jako klišé, spíš lituju lidi s modrýma očima, co třeba tvoje oči jsou jako prdel králíčka Azurita, nebesky modrý a uprostřed je černá díra, kterou máme vlastně všichni, jak v oku tak... :-)
je to vodvaz.
09.10.2011 22:34:00 | Lagedama