Budu Tvůj soucit, budu Tvůj strach,
budu Tvůj měsíc, Tvůj hvězdný prach
Budu Tvé světlo, když se v noci ztratíš,
budu stožár, ke kterému se vrátíš
Budu štít, který Tě chrání,
meč, který Tě zraňuje
Budu ten, kdo Tě vždycky brání,
kdo za Tebe bojuje
Budu Tvé ano, když říkáš ne,
budu Tvé ráno, když slunce zapadne
Budu Tvým létem, když venku tiše mží,
budu deštěm, co Tě rozsněží
Budu struna, kterou rozezníš,
budu realita, kterou jenom sníš.
Budu Tvé cokoli
rytmus ti sice občas vážně ulít, ale báseň je krásná, myšlenkou i zpracováním
03.06.2006 12:32:00 | Hradečák
Díky za komentář. Taky mám možná jednu z básní podobné té Tvé ke které Ti komentář píšu, jen si musím postupně vštípit do hlavy, že jemu být tím čímkoliv za to nestojím a nesnažit se o to. Tobě přeju ať to vyjde líp.
29.03.2006 05:22:00 | grázlík
Budeš mé cokoli? To zní velmi slibně..a těch možností!!...Máš to za plný počet, i když Ti chvílemi malinko ujíždí rytmus,což je škoda,protože jinak básnička plyne skoro zpěvavě...
19.02.2006 13:18:00 | Branwen1
přečetl jsem si tvůj komentářk mé básničce o samotě.Máš dobré rýmy a má to i obsah. Teď jsem se díval na básničky - slušné pla-ton
19.02.2006 11:07:00 | pla-ton