I Láska se bojí...

Anotace: Kdo to tenkrát byl, ten, kdo se vztahu bál? Byla jsem to já, nebo Ty? Nebo snad ten, co si s Námi jen tak hrál?

Naše dokonalost tehdy byla Tvým strachem a čistý cit můj zasnoubil se s prachem.
Leží teď v koutě a pláče,
cinkot slz o chodník budí všechny spáče.
Ta láska,schoulela se v klíně,
má na sobě pouta a chová se k Nám klidně.
Krvácí oči lásky mý,
z karet dobro čte a cukrem plní rty.
Schoulená v koutě místnosti,
marnivá a plná věrnosti...
Jediné, co ji bolí dosti,
už jen strach z krásné minulosti..