..smutně vyprahlá..
..smutně vyprahlá..
Šílený smutek projíždí v mém těle každý kout
nesmírná prázdnota mě svazuje..a já tě toužím obejmout
šílená bolest náhle pronikla mnou jako tupý hrot
slzy mě řežou snahou vyplavat..na nich chci k tobě plout..
Mou kůži mrazivost tak naráz ochladila
Jsem tělo bez duše..jen samota mi zbyla..
a v letargii tísnivé se ztrácí vší má síla
pach růží s olejem..cítím stejně jak Pilát ..
Tu chvíli tíživou jen žalost roznítila
jsem socha strnulá..šedivě bledě bílá
s pocitem ztráty naděje..jíž odřezává pila
Rozervaná na kusů sto..torzo dávného díla..
Šílený požár spaluje v mém nitru každou část
nesmírná trýzeň bolí u srdce..a strach mne zkouší zmást
šílená bezmocnost mne ubíjí..když klade další past
krev táhne se jak tuhý thér..a odpor těžko klást..
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
To je síla...tak emotivně drásavě tesknivě rvoucí,až ve mě vyvolává pocit úzkosti..ještě že ten tvůj pocit je pomíjející.
28.02.2006 21:40:00 | Guču
No fujtajbl... ještě že už jsou tyhle emoce pryč :o))
Sbásničkovala jsi je však náramně!!!
27.02.2006 19:43:00 | Cecilka
Jenom jestli tam toho není až moc. Tak velká bolest se dá napsat i malou básničkou a s tvým uměním by za to určitě stála
27.02.2006 17:07:00 | Miskitka
