Anotace: ..pro mého Robina..který ač je daleko..tak přesto je ve mně navěky vryt..
Mít moc..tak splním všechna tvoje přání
neb ty si zasloužíš vše po čem tolik sníš..
Kouzlila bych tak bez dechu..a téměř bez ustání
by všechno bylo nadosah..a bylo mnohem blíž..
Mít moc..tak splním všechny tvoje touhy
neb ty jsi ten..kdo jistojistě zaslouží si štěstí..
Od rána do noci a nanovo..vzývala bych své bohy
ať cestu bez nástrah už pro tebe jen klestí..
Mít moc..tak splním nemožné i možné najednou
neb tobě dala bych vší něhu s klidným bytím..
V lásce by každý den byl metalovou hrou
A třeba rybku zlatou pro tebe i chytím..
Byť nejste spolu, nádhernou báseň jsi mu dala.
A sílu vichřice do něžného vánku spoutala.
Do vašeho vesmíru se štěstí rádo navrací
to v kostech cítí i potvora mňoukací :o)))
28.02.2006 21:53:00 | Mourek
Doufám, že mu to dáš přečíst, jelikož jednou, jednou to bude sakra potřebovat.
Díky vám, ženy, opatrovatelky našich dětských duší...jdu si stavět sněhuláka, hrablem, kde mám mrkev, sakra...
28.02.2006 13:38:00 | Petr Miroslav
Se silou vichřice, jak jenom ty to umíš,
dáváš svou lásku... vší mocí svého já...
z vašeho vesmíru štěstíčko nevyšumí...
to v kostech cítí baba jedová :o)))
Co mu přeju? Tebe!!!
27.02.2006 18:31:00 | Cecilka
Básničky to jsou obě pěkné. Můj názor je, že jsou to takové zrýmované chodby do povídky. Povídky by to byly snad ještě lepší, jen trochu nadhledu a příběhu.
27.02.2006 17:16:00 | Miskitka