Slíbal jsi samotu z mého těla
ještě dřív než jsem Tě uviděla
Plachý i sebejistý ač stále nepoznaný
otevíráš v srdci mém nejskrytější brány
Snad jsi kouzelník pravý
co chvíli cítím Tvůj dotek hravý
Ztracená v moři Tvých medových slůvek
Vysedím zasněná v podlaze důlek
Možná jsi ďábel co roztančil vášeň
kde hledat mám svou ztracenou kázeň
Pod zády voňavý heboučký mech
cítím Tvůj dráždivý zrychlený dech
Jak ráda by zůstala touha má utajena
jen kdyby chtíčem Tvým nebyla polapena
Tak spoutej mě svojí mužností
nech promluvit kouzlo všech něžností
abych jen pro Tebe tady byla
a ráno Tě úsměvem probudila...