Učíš mne

Anotace: ...

Sedíme uprostřed pralesa z betonu.
Mám strach, že za chvíli v očích tvých utonu.
Dívám se hluboko, kam jiní nevidí,
co všechno spatřím tam, tiše mi závidí.

Už je dost pozdě a nad námi čím dál víc
bázlivých hvězd, které provází půlměsíc.
Pár pozdních chodců jen tu a tam proběhne,
spěchají domů, ač venku je nádherně.

Sledujem´ mlčky, jak postupně zhasíná
naproti v oknech se. Sídliště usíná.
Jenom nám dvěma se nechce tak brzy spát.
Učíš mne beze slov, co je to milovat...