Anotace: v každém často řádí :o))
Sbírka: ..opeřený měsíc..
Ve strachu zavrčím a zúží se mi oči
Zvířecí instinkt zas můj mozek neovlád´..
Srdce se rozbuší a nebýt člověk skočím
Kořist je nadosah..přestože nemám hlad!!
Čelisti stisknutý a krev vře v žilách svoji
Zvířecí instinkt zas je silnější než já..
Divokost vrozená mě čas od času dvojí
Kořist je nablízku..a mysl zastřená!!
Tělo je napjatý a krk se v slinách dáví
Zvířecí instinkt zase vládu chvíli vzal
Polechtáš břicho mý..a v tu ránu jsme hraví
Jsem lvice mazlivá..a tys můj silný král..
17.03.2006 10:39:00 Bajaja
BRAVO !
I když, někdy je takový polechtání tím posledním, co v životě uděláš :o)
17.03.2006 10:08:00 Mourek
Mám si vzít z tvé básně poučení?
Až mě šelma napadne, abych ji na bříšku polechtal?
Aby pak ze mě nebyla roztrhaná kořist a ze šelmy vítězný král.
Každá šelma není, jako Šuměnka :)
17.03.2006 09:52:00 JardaCH
Ty jsi neskutečná, ty ses nemohla normálně narodit, ty jsi musela vyjít v rozkaze. Jinak si to neumím vysvětlit. Chi, chi.
17.03.2006 08:03:00 Buližník
Teda, teď nechtěj znát mou představivost pod víčky...
P.S. možná bych napsal.. "v tu ránu..."
17.03.2006 07:56:00 Cecilka
Ten instinkt zvířecí
mnohý z nás v sobě má...
ale jenom někdo
zuřivě básnívá... ;o)))
(ta atmosféra je z ní náramně cítit!)