...

Anotace: Název asi nevymyslím, je to realita, bolestná a krutá...

Pozvolna láska dohasíná,
pozvolna láska odchází,
ztrácíš svou tvář a bude jiná,
když potýkáš se s neznází,
že Tě snadno opouští
tvé horké srdce na poušti.

Sotva jsi poznal svět,
už Ti krutě zlomil křídla
a smál ses těm, kteří říkali "leť".

Teď tu vlaje něco, co podobá se slovům na rozloučenou.
Vím, že jsem Ti nikdy nestčila,
tak se chovej jak to cítíš,
alespoň jednu hořící svíci nech dohořet,
do konce lásky,
do konce nenávisti,
do konce poznání,
že člověka jako já už nikdo NEZRANÍ...