Steskem rozezní se struna
Po ní další zavibruje
Druhý tón určí co zazní znova
Smutek žalem však nesmyje
Nezdržuji se poslechem
Nezáleží co je v rukou tvých
Jen do prstů se zařezává
Další struna smutně hraná
Sama znějící a neslýchaná
Pevně uvězněná v prstech mých
Studem a prázdnotou je uzavřená
S myslí značně otupělou
Hraji dál tu píseň smutnou
Na strunu opuštěnou
Hraji si slova tebou nechtěná
Přes slzy na struny už není vidět
Jen prsty tápou v mlze snů
A smutek je tak nahlas slyšet
Ztracená v opuštěnosti dnů
Prsty hrají, o co je srdce prosí
Hrají si co nesmí i když už tuší
Že krev co ulpí na těch strunách
Je vzkazem pro tón další
Že i když topím se v slzách
Další akord je nezbytně nutný
Smutek vyzpívaný písní...První sloka by šla, v druhé sloce mi připadá navíc první i druhý verš, třetí sloku bych vypustila úplně, nedodává gradaci, naopak rýmy otupělou-smutnou-opuštěnou, se nimravě utápí. U poslední sloky by chtělo dořešit konec. s tou nutností to zas až tak být nemusí. Pouze doporučení, vše záleží na autorce.
21.03.2006 14:14:00 | Krtica