Sen o marnosti

V naprosté tmě, právě v tuto v chvíli
Přilétl na tvou dlaň, motýl malý, bílý
Tak zvláštní je ten sen, že zmítá mnou nejistota
Jestli není to skutečnost, jestli není to ze života
Jestli ty, má lásko, ty, co mi už nepatříš
Jsi opravdu tu se mnou, možná taky ten sen sníš
Zmítá mnou zmatek a srdce buší naplno
Dlaně chtěly by se dotknout, jen duši cosi sevřelo
Cosi, co řeklo mi, že jenom sním krásné hlouposti
Že nemůžu chtít tebe, že je to sen o marnosti
A já blázen v ten sen už skoro uvěřil a viděl tě zas vedle sebe
Škoda, smířím se s tím, co mi zbývá, budu stejně jako předtím,
Navždy lásko má, navždy bez tebe