Anotace: zase pro Skoldika :) začala jsem ji psat hrozně dávno, a stejně jsem od te doby nic nezměnila. Nešlo to. A je to takový kýč, jen jsem to zkoušela.
Probleskni mi v dotyku
jako bílý proužek mramorových nápisů
kreslících ve slunci
úsměvy teplých dnů
Potopím tě ve vodách bezbřehých
lesů plnících náruče hvězd
Jen - vdechni mi do očí nebeskou radost
chvějivé čistoty
Slíbej mi duši
hluboko odrážející se v pohledu
za závojem svíčky
bloudící černočerným dnem
Skold jsi ji zaslouží, ten ponurý básníček s čelenkou z tmavých hvězdných černých děr...a já ti děkuju, žejsi ji pro něj napsala, je překrásná...máš úžasnou fantazii:o))
05.04.2006 14:34:00 | Sunny
Já bych to jako kýč taky neviděl.. šlo by to ještě kousek učesat a uhladit, ale je to taková básničko pro jedno potěšující přečtení...
24.03.2006 16:15:00 | Buližník