Kousek čeho?

Anotace: O tom jak to bylo krásné... o tom jak to bude krásné. Věnováno tobě, ať už jsi kdokoliv...

Do srdce vyryla jsi mi nožem jméno své,
rozpárala jsi hrudník, vytáhlas plíce mé,
po prstech krev temně rudá ti teče,
dívám se ti do očí a má duše z tebe pláče.

Vzalas sis nůž, vrazila si ho hluboko,
svírám své tělo v malé klubko,
čekám až se rozhodneš a vytáhneš tu zbraň,
hezky si to užij a krásně mě zraň.

Ryla jsi dlouho a tvé jméno znamená krásu,
bylo to krásné, ale nejspíš si to brala jako hru.
Já teď krvácím nejen z té jedné rány,
ale hlavně ze srdce, které tě má rádo.

Neznamenáš pro mě jen múzu,
ale poslední dobu vzbuzuješ ve mě hrůzu,
bojím se líbat ty krásné rty,
nerad se dívám do očí plných tmy.

Viděl jsem na obloze padat hvězdu,
přál jsem si potkat tě v zeleném hvozdu.
Hvězda splnila slib svůj,
teď už nejsem ničí jen tvůj.

Krev už přestává téci z rány,
na nebi krouží mrchožravé vrány,
snášejí se níž, stále blíž,
cítím bolest a pak už jen sním.