Zahalena tmou,
vedena touhou,
jen nepřítel strach,
kráčím po špičkách…
Vroucně políbena,
láskou odzbrojena,
v pevném obětí
stesky odletí.
Jen já a ty,
horoucí rty,
doteků pár
a z šatů cár!
Dvě nahá těla,
dávno se chtěla,
spletena do sebe
teď letí…
Děkuji za komentář k návratům, na jedné straně bych na ně i věřit chtěla a vím, že jsou, možná o nich potají i sním, ale navenek před ním jak skálopevná tvrz stojím a ústa mlčí, ač by toho chtěla ještě tolik říct. Vrátil se, ale k ní a já to nezměním. Též hezké velikonoce:-)
14.04.2006 18:40:00 | grázlík
Zní to vesele a optimisticky, snad se sluníčkem přišlo i zahřátí duše. Tak ať to vydrží:-)
03.04.2006 17:01:00 | grázlík
Mě osobně ruší první dva a poslední dva řádky. Ten střed je celkem dobrej..
01.04.2006 23:35:00 | Buližník