Stopař smutku
Stopař smutku
Anotace: O toulavých myšlenkách tohoto podivného jara, které má nádech motýlí.
Po chodníku omšelém
jdu po stopách tvých
v barvách staniolu
snědených čokolád.
Cesta se úží
ale šlépěje nemizí
jen v stínu topolů
dnes matné jsou
a já v rozpacích krok zastavím.
Křik krahujce
a tiché liščí kroky
mně brání ve spánku
pro napětí podivného šera
ve kterém nahmatám
pramen vlasů tvých.
Co bude dál
ví mech
a tráva s jehličím.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
zvláštní...
jako bych byla uvnitř tvé básně
najednou vidím ty chvíle tak jasně
že s krokem zastavuje se i můj dech
vánek tichých vzpomínek mě laská na zádech
11.07.2006 09:48:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
..i mech a tráva s jehličím jsou moudří
a promluví až ve chvíli kdy oklepe se modřín :o))
06.04.2006 19:25:00 | šuměnka
...to je ale krásné putování...
za sladkostí, která má příchuť čokolády...
(někdy zase marmelády ;o)
06.04.2006 14:07:00 | Cecilka
Tak jsem si pomalu četla a bylo mi jakobych sledovala ... třeba ...malometrážní snímek...hezký snímek tvojí duše...H.
06.04.2006 13:46:00 | Hančí
