Na oblohu čmářu němá slova
Šeptají světu zas a znova
Jak zabloudila žena stínu
Odčinit zkouší svoji vinu
Tak do ozónu kreslí tuší
Svět plný marné lásky k muži
Jenž zmizel ve spadaném listí
Pod kůrou stromů, na rozcestí
Proč ale stále cítím jeho dlaně?
Polibky tělu dané, nespoutané?
Odpověď hledám mezi mraky
Dál na oblohu kreslím tiché znaky…
sem tam jsou tam drobný rytmický nedostatky, jinak je to spíš nadprůměrný mezi toudlectou dnešní literáckou zásilkou poezie... rým slova/zas a znova tu čtu dneska už popáté a naskakuje mi zněj pomalu husí kůže... chtělo by to příště něco trošku míň klišoidního... jinak well-done
07.04.2006 17:45:00 | SNOWGIRL
mraky formují má slova
do vět,slok a básní
už se cítím lépe
svět pak vždycky zkrásní... 1oo%
07.04.2006 17:42:00 | Ayla