Kůže na kůži,
duše se mazlí,
rosa na růži,
mapky své kreslí,
............. svobodná láska.
Tkáně na tkáně,
duše se svíjí,
střípky do dlaně,
mapky své ryjí,
............... vášeň co bolí, ale i laská.
Kost na kost,
má duše v křeči,
oheň co nemá dost,
v popelu brečí,
..............věznění v kleci, mrtvá je láska.
Ale tak to přeci máš rád,
kost na kost,
nic míň Ti nestačí,
mne to zabijí.
Vau, zvláštní a velmi osobitá kritika :-(
Jinak k básni. Krásně tu líčíš pocity spojené s láskou a jak hezky odstupňovaně. Krásný. Jako láska
10.04.2006 20:26:00 | Hradečák
Nač tesknit po kráse
ukryté pod kápí?
Láska jak loďka se
do hloubek potápí.
Moc pěkná básnička, taková napůl psaná srdcem, napůl duší. Takové mám rád ;-)
08.04.2006 21:25:00 | Mr.George