Slza co padá roztříští se
O hranu podvodů a lží
Na tisíc kapek rozpadne se
A tebe to vůbec netíží
Oči co lesknou se slaně
A prázdnotou potemní
Neskryjí tu tmu ani dlaně
Tvůj krásně živý hlas oněmní
Tvé tělo zborceno žalem
Uvadlo jak pouštní růže
Srdce své co dala jsi darem
Zemřelo a co teď zmůže?
Jediný povzdech co trhá duši
Šíleně bolí vidět jak trpí
A nepomůže zacpat si uši
Vždyť utrpení je pohřbem srdcí
Báseň zajímavá, jen trochu kostrbaté vyjádření ... chtělo by to trošku uhladit, někde trošku víc a bylo by to o moc lepší ...
08.04.2006 22:15:00 | Obyčejný básník
Smutek, smutek, smutek,
kdyby navždy utek.
Poznej humor člověče,
no a pak snad uteče.
08.04.2006 22:04:00 | Antiseifert