..tisíc a jedna noc jinak..II.část
..tisíc a jedna noc jinak..II.část
Anděl tak náhle chtěl..a přitom nemoh´mít
Svý křídla letem znavený moh´ klidně zahodit
tak jenom zaklel potichu a mlčky vyčkával..
Srdce mu bušilo..ač žádal od něj klid
nikdy si nepřál víc..by do výšky té vzlít´
(táta to z nebes uviděl..a tak mu šanci dal..)
Vichřici mocně přikouzlil do těla apetit
Naráz jí něco kázalo u vody přibrzdit
(a anděl jak to uviděl jen s díky zasténal..)
..bál se skoro i pohledět..a tím ji zastrašit
mazaně zvolil lhostejnost..(a kéž by jí tím chyt´)
tak seděl..pil..a lelkoval..skoro ni nedýchal..
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
ten příběh není k zahození
sám bych si v něm zahrál rád,
anděla - příliš sladké pomyšlení
spíš čerta, co umí našeptat..
doufám, že budeš pokračovat..
teď je to skoro povinnost,
a jak dál se budu chovat?
mazaně volím lhostejnost :o))
J.C.senior
10.04.2006 17:14:00 | j.c.
Tvoje básně jsou často víc než básně. Nutí mě k představám a zamyšlení. Tahle je jedna z nich. Styl veršů je zajímavý, ale téma je úžasné..
10.04.2006 17:11:00 | Buližník
Co k sobě patří,
prostě se přitahuje.
Ať si třeba blesky lítaj,
vichřice naplno duje.
Apetit přibrzdil "náhodně" u vody
však vše, co stane se, má svoje důvody :o)
10.04.2006 16:11:00 | Mourek
...tenhle druh básní mám hodně rád a tenhle druh veršů miluji... A A B A A B
10.04.2006 10:02:00 | Martyn
