Neotáčej se prosím
Jsem s tebou a naříkám
Slzami tváře rosím a přemyšlím
proč k pláči unikám kdo jsi
tvojí tvař nepoznávam
Včera jsem viděla
plakat anděla,
měl oči plné slz.
cítila jsem chlad a měla jsem divný pocit,
že nebudu štˇastná, však nechci
jen soucit, chci úctu a lásku,
vřelost a cit, ne jenom slova ostrá jak bič.
Dívám se na oblohu,
Dívám se do noci.
Slyším hlas smrti, když zazní,
slovo šeptem vyslovená,
v hlavě si stále zní.
Myšlenka ustrašená,
tedˇ sama bloudím světem
v myšlenkách temných jsem.
Kde zanechala jsem srdce své
Snad v místech zapomnění
kdo to ví
kdo mi to poví...
ještě stále bloudíš ? už se zastav a rozhlédni se - život je krásný - pěkná za100
09.05.2006 18:41:00 | lhář II.