Anotace: ...příběhy se dají zachovat navždy nebo můžou zahynout pod tíhou opomění...
Poslala bych ti sílu po paprscích
slunce,
z hvězd vysypaných zlodějům nocí
/po pytlích je kradli/
bych postavila život
/...ten vysněný../
Do mokré trávy...
Nekonečné noci by mohly vyprávět
příběhy
zamilovaných bláznů
Jsme jimi oba, ty i já!
Dlaně vedené touhou
/i s příchutí volnosti však/
malují do vzduchu hořkosladkou symfonii
Souznění...
už se uzdravil?? určitě mu pomáhá to, že tě má, nemít tě, bylo by to všechno těžší...je krásné, když někde upadnem, vysekáme na motorce, nabourámě v autě, že tady vžydcky někdo je a bude, kdo nám pofouká všechny ty bolístky...
28.05.2006 11:39:00 | Sunny