Hlídáš stále můj klidný spánek,
bouři uklidníš pro mě ve vánek.
Rty lásky líbáš mě na čelo,
s takovou lehkostí, jako by se to nesmělo!
Ale to jen přemohla mě opět iluze.
iluze, jež už trvá příliš dlouze.
Vrtá mi v myšlenkách i do těla se vetře,
vrať se, prosím, stále Tě miluji, Petře!!!