Duše

Duše ztrácí se v prázdnotě,
v naději narázím na prázné zdi pokoje.
Zas jeden večer bez smyslu, v slepotě,
scházími něco ,nevím co to je...?!

Jsem tak sama,
srdce mě bolí,
jak v ráně trochu soli.

Jdu životem,
samotu znám.
Jako kůl v plotě,
cítím se sama.

Tak lásko pojď blíž,
ráda tě mám,neboj se
nic ti neudělám.

Jak dojemné....
Teď ale cítím samotu.
Snad větrem se záclony zachvěly...