Blíží se stanice konečná...
Musíš být, lásko, statečná!
Až brzy zruší naši trať,
pěšky se potom domů vrať.
Naposled známý průvodčí
společnou jízdenku označí.
Končíme ve stanici Snů,
můžeš tam být pár dnů...
Nástupní stanice Líbání...
stačí místo jen na stání.
Tisknu se ve stanici Obětí.
Nepouštěj! Přichází dojetí...
Sedíme ve stanici Dotyky,
hlazením léčíš moje vzlyky.
Vjíždíme do stanice Milování,
neplač, až uslyšíš zapískání...
Pověz mi, prosím, kde jezdí ten Tvůj úžasný vlak. Hned bych si šla koupit lístek. Pěkná básnička :o)
27.07.2006 13:47:00 | mamina
první dvě sloky se mi moc líbí, ty další dvě něco postrádají, nebo myšlenkově k začátku neladí, podle anotace bych čekala jiný závěr... jsem z toho poněkud rozpačitá...
18.06.2006 11:06:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Pripada mi to trochu uchvatany a rikankovity a nuceny... To se srovna casem neboj a pis.
18.06.2006 10:44:00 | Tomáš Ektus