V černočerné tmě chytám se stébla
jako když po tobě žádám
aby sis vedle mě lehla
a nevěřila cizím radám
Omotám tě stuhou temně rudou
a tvé vlasy mě zahalí
ta duha prosvítí duši mou celou
oči tvé ale smutkem se zakalí
Řekni, že mě šíp zasáhl naskrz
a tebe čarostřelci minuli
tvůj cit někde v morálce zamrz
já jen toužím aby srdce splynuly
Tahleta básnička je strašně hezká....má smysl....a je pěkněsepsaná...já nemám co vytknout...
29.06.2006 20:21:00 | Monom55